Teorie o myšlení

22. dubna 2015 v 18:45 | Jitka |  O životě
Myšlení zahrnuje širokou škálu duševních činností každého jedince. Každý den řešíme malá rozhodnutí typu, co si dám k snídani nebo co na sebe, přes zásadní rozhodnutí, rozvedu se nebo změním kontinent. Jednou z variant způsobů myšlení je tvůrčí myšlení, jehož výsledkem může být celkem slušné umělecké dílo nebo dokonce objev. Toto tvůrčí myšlení je nejspíš jediný rozdíl v myšlení mezi námi lidmy a zvířaty.


Je opravdu mylné se domnívat, že schopnost myšlení mají jen lidské bytosti. Je vědecky dávno prokázáno, že některé(?) druhy živočichů jsou na tom s myšlením (podle mne mnohem a mnohem) lépe než jsme my, páni tvorstva, schopni přiznat. U zvířat se jedná sice o základní úroveň myšlení, kdy cílem zvířete je získat potravu, rozmnožit se nebo uniknout do bezpečí. Zatímco my přemýšlíme o tom, co z čeho budeme mít za užitek nebo výhodu a pak hloupě čekáme, až nám média prozradí, že máme vzít nohy na ramena a utíkat před požárem, vlnou...... Zvířata mají svůj insktikt, který přesně zapadá do jejich způsobu myšlení a oni absolutně nepochybují a díky instiktu se prostě okamžitě rozhodnou a jednají. Jejich mysl a instikt je v souladu.


S myšlením je to složité už jen proto, že studovat myšlení prostřednictvím myšlením je vlastně střet zájmů J. Člověk může přemýšlet o myšlení, ale nemůže nic jiného, než zkoumat svoje myšlenky svým vlastním myšlením. (Už jste se ztratili?) Je to prosté. Každý z nás přemýšlí jinak (o tom, co všechno má vliv na náš způsob myšlení se dozvíte z dalších článků). Definice, co vlastně je myšlení bude nejspíš v každém slovníku trochu jiná. Někdo myšlení označuje jako uvažování, způsob meditace, nebo za uvědomování si. Ale být si vědom a uvědomovat si, věřte, je taky rozdíl. Proto ani tady nemusí žádná shoda nastat. Máme v sobě dávno uloženy odpovědi na všechny otázky, jen si to prostě neuvědomujeme. Podle východních alternativ by někdo mohl říci, že se jedná o přístup do Akašické knihovny. Podle západních metod se může úplně klidně jednat o přenos dat v rámci rodu třeba i prostřednictvím DNA. Takže si jsme vědomi toho, že víme, ale neuvědomujeme si. I díky těmto paradoxům se už pár měsíců pokouším uvědomovat si co vím, tj. svůj pohled na život, potřeby svého těla a co všechno mě ovlivňuje v tom, jak se mi právě daří nebo nedaří a jak vnímám okolí. Řeknu vám, někdy to je celkem slušná horská dráha.

Teď ještě zpět k tvůrčímu myšlení. Víte proč byli někteří vědci tak významní? Nebylo to jen o způsobu jejich myšlení, ale o tom, jak oni tyto své myšlenky dokázali spojovat. Je jedno jestli se to týká Einsteina nebo A.C Doyla nebo Michelangela, ve své podstatě jejich tvůrčí myšlení bylo tak"šílené", až bylo jedinečné a zůstane zřejmě ještě dlouho nezapomenutelné. Tito (často ve své době zavržení) géniové prostě neviděli, že něco nejde nebo právě teď není v módě, jen si spojovali své vize, sny a myšlenky a byly z toho skvosty naší historie. Vedlo je jejich přesvědčení a hlavně neváhali. To znamená, že se uměli rozhodnout pro to, co bylo podle nich správné.

Rozhodování bývá někdy těžké, ale to už je téma na některý z dalších článků.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama